Python defaultdict

Python nabízí mnoho předdefinovaných datových struktur, jako jsou seznamy, n-tice a slovníky, pro efektivní ukládání a správu dat. Slovníky poskytují snadný způsob, jak ukládat data jako páry klíč – hodnota. Klíč funguje jako index a slouží k načtení dat. Klíče by měly být v celém slovníku jedinečné a neměnné. Klíče jsou většinou řetězce a celá čísla, i když hodnota klíče může být jakéhokoli typu, například celé číslo, řetězec, číslo s plovoucí desetinnou čárkou nebo komplexní číslo. Mezitím slovník může obsahovat kolekci, jako je seznam, n-tice nebo nějaký jiný typ slovníku. Slovník v Pythonu je vytvořen pomocí dvojice složených závorek, ve kterých je každý pár klíč – hodnota oddělen čárkou.

Co když se pokusíte získat přístup nebo upravit konkrétní klíč ve slovníku, který neexistuje? V tomto případě překladač Pythonu vyvolá chybu „KeyError“ a ukončí provádění programu.

Podívejme se na příklad chyby „KeyError“.

#vytvoření slovníku
my_dict = 1: "Hello", 2: "Welcome", 3: "LinuxHint"
# přístup ke klíči, který neexistuje
my_dict [4]

Výstup

Ke zpracování této chyby poskytuje Python typ defaultdict, třídu slovníku, kterou najdete v modulu sbírky. Tento článek podrobně popisuje výchozí Python.

Vysvětlení a příklady defaultdict

Defaultdict je alternativou slovníku Pythonu. Vrátí objekty typu slovníku. Defaultdict je podtřída dict. V případě chybějícího klíče je místo neexistující chyby „KeyError“ uvedena výchozí hodnota pro neexistující klíč. Syntaxe defaultdict je následující:

defaultdict (default_factory)

Funkce defaultdict bere parametr argument default_factory jako argument. Funkce default_factory vrací výchozí hodnotu pro definovaný defaultdict. Pokud se pokusíme získat přístup nebo upravit klíč, který chybí, vrátí funkce default_factory výchozí hodnotu jako výsledek. Pokud funkce default_factory chybí, pak defaultdic vyvolá chybu „KeyError“, pokud nějaké klíče chybí.

Nejprve v našem skriptu Pythonu implementujeme defaultdic pro přístup ke stávajícím i chybějícím klíčům.

#importujte defaultdict z modulu kolekce
ze sbírek importovat defaultdict
# definování funkce pro vrácení výchozí hodnoty
def my_func ():
tisk ("Klíč není definován")
#vytvoření defualtdict
#passing my_func () jako argument defaultdict
my_dict = defaultdict (my_func)
# definování klíčů a hodnot
my_dict [1] = "Dobrý den"
my_dict [2] = "Vítejte"
my_dict [3] = "LinuxHint"
# přístup k hodnotám pomocí kláves
tisk (my_dict [1])
tisk (my_dict [2])
tisk (my_dict [3])
# přístup k chybějícímu nebo nedefinovanému klíči
my_dict [4]

Výstup

[4] je chybějící klíč. Takže místo vyvolání chyby „KeyError“ volá funkci default_factory, která vrátí výchozí hodnotu.

Jako parametr default_factory lze také použít funkci lambda, známou jako anonymní funkce.

Dále implementujeme funkci lambda a předáme ji jako argument defaultdict.

#importujte defaultdict z modulu kolekce
ze sbírek importovat defaultdict
#creating a defualtdict
# předání funkce Lamnda jako argument defaultdict
my_dict = defaultdict (lambda: "Klíč není definován")
# definování klíčů a hodnot
my_dict [1] = "Dobrý den"
my_dict [2] = "Vítejte"
my_dict [3] = "LinuxHint"
# přístup k hodnotám pomocí kláves
tisk (my_dict [1])
tisk (my_dict [2])
tisk (my_dict [3])
# přístup k chybějícímu nebo nedefinovanému klíči
tisk (my_dict [4])

Výchozí hodnota volá default_factory, aby poskytla výchozí hodnotu, ale funkce __missing () __ poskytuje výchozí hodnotu. Funkce __missing () __ je vestavěná funkce v Pythonu, která bere parametr argument default_factory jako argument. Pokud parametr default_factory není definován, funkce __missing () __ vyvolá chybu „KeyError“.

Zde použijeme funkci __missing () __ v našem skriptu Pythonu.

#importujte defaultdict z modulu kolekce
ze sbírek importovat defaultdict
# definování funkce pro vrácení výchozí hodnoty
def my_func ():
tisk ("Klíč není definován")
#vytvoření defualtdict
#passing my_func () jako argument defaultdict
my_dict = defaultdict (my_func)
# definování klíčů a hodnot
my_dict [1] = "LinuxHint"
# přístup k hodnotám pomocí kláves
tisk (my_dict [1])
# přístup k chybějícímu nebo nedefinovanému klíči
my_dict.__ Missing __ (2)

Výstup

Seznam a třídy int lze také použít jako parametry default_factory s defaultdict.

Seznam jako parametr default_factory

Při předání třídy seznamu parametr default_factory je vytvořen defaultdict s hodnotami seznamu.

#importujte defaultdict z modulu kolekce
ze sbírek importovat defaultdict
# definování defaultdict
# předání třídy seznamu jako default_factory
my_dict = defaultdict (seznam)
pro i v rozsahu (7):
my_dict [i].připojit (i)
# tisk hodnot
tisk (my_dict)

Výstup

Výstup zobrazuje hodnoty v seznamu. Jak vidíte, byl vytvořen defaultdict, který obsahuje klíč a hodnoty.

Celá čísla jako parametr default_factory

Pokud předáme třídu int jako parametr default_factory, můžeme vytvořit defaultdict, který obsahuje pouze celá čísla. Vytvoříme seznam celých čísel a poté jej uložíme do výchozího nastavení.

#importujte defaultdict z modulu kolekce
ze sbírek importovat defaultdict
# definování výchozího rozhodnutí
# předání třídy int jako default_factory
my_dict = defaultdict (int)
# vytvoření seznamu celých čísel
my_list = [1,2,3]
pro i v my_list:
my_dict [i] + = 1
# tisk hodnot
tisk (my_dict)

Výstup

V daném výstupu jsou celočíselné hodnoty před dvojtečkou (:) klíče, zatímco celočíselné hodnoty za dvojtečkou jsou hodnoty.

Závěr

Dafualtdict je třída podobná slovníku přítomná v modulu sbírek. Funguje jako slovník v Pythonu, ale nevyvolá „KeyError“, pokud klíč nebyl nalezen. Tento článek podrobně vysvětluje defaultdict s různými příklady.